Národní park České Švýcarsko je jeden z čtyř národních parků České republiky. Nachází se v okrese Děčín mezi obcemi Chřibská a Děčín. Zaujímá oblast u státní hranice s Německem, která ho odděluje od NP Saské Švýcarsko.
Hlavním předmětem ochrany jsou unikátní skalní města a na ně vázaní živočichové a rostliny. Oblast je známá především svými skalními útvary jako například věžemi, branami, různými stěnami, které vystupují nad souvislé lesy. Významné jsou také soutěsky Kamenice a Křinice.
Název České Švýcarsko vznikl odvozením od názvu Saské Švýcarsko, používaném pro německou část Labských pískovců.

Hřensko je vstupní branou do Národního parku České Švýcarsko. Malebná obec leží na soutoku Kamenica a Labe se zdela soustředí na cestovní ruch. Nadmořská výška 115 m n.m. z něj tak činí nejníže položenou obcí České republiky. Příroda, do níž je hřensko zasazeno, je obdivuhodná. Oblíbený je mohutný kaňon Labe, z něhož vstupuje mezi skály neméně krásné údolí vinoucí se podél řeky Kamenice. Značná část obce se rozkládá v tomto údolí, které je z obou stran obklopeno vysokou hradbou skalních stěn. Díky nízkým teplotám mezi skalami se zde daří horským rostlinám, což je při nízké nadmořské výšce Hřenska raritou. První zmínka o Hřensku pochází z 15. století, kdy zde stála krčma sloužící vorařům, od 16. století se zde začali usídlovat další obyvatelé. Obživu jim zajišťovala těžba a plavení dřeva, vznikaly zde sklady zboží a rozrůstaly se krčmy. Hřensko je výchozím místem pro výlety na Pravčickou bránu, největší přírodní skalní most v Evropě a do soutěsek reky Kamenice, kde je možné absolvovat projížďku na lodičkách s výkladem převozníka. Tyto turistické atrakce spojuje naučná stezka.

Šaunštejn byl skalní hrad založený na konci 14. století na pískovcovém útesu asi 1 km severně od obce Vysoká Lípa a 14 km severovýchodně od Děčína v dnešním Národním parku České Švýcarsko. Pískovcový útvar má nadmořskou výšku 340 m. Do dnešní doby se z hradu nezachovalo téměř nic, výjimkou je např. hradní cisterna. Šaunštejn bývá také nazýván Loupežnickým hradem a je volně veřejnosti přístupný. Jednotlivá skaliska tvořící celý kamenný blok byla pospojována v horní části můstky. Fole stála dřevěná čtvercová věž, z níž se našly základy. Uvnitře je prostor ve tvaru džbánu, který sloužil jako cisterna nebo vězení.

Tanečnice je výrazná rozložitá zalesněná hora ve Šluknovské pahorkatině. Na vrcholu stoji nejsevernější rozhledna v Česku – Tanečnice. Poblíž brcholu je pramen s 25 m hlubokou studnou. Pro výhodnou, k západu vysunutou polohu hory, byly zde budovány dřevěné rozhledy již od roku 1885 a 1887, ale první zničila větrná bouře, druhou zapálil blesk. Dnešní osmiboká kamenná rozhledna, zpevněná ocelovými pásy s výškou 26 metrů a 138 schodů je z roku 1904.